Medovina

Medovina je alkoholický nápoj o podobném charakteru jako má víno. Získáváme ho fermentováním zředěného s vodou medu. V té směsi můžeme mít i chmel, různé byliny, koření nebo ovocné šťávy a můžeme použít med libovolného typu. Postup při výrobě medoviny je dosti podobný výrobě ovocných vín, s jedinou výjimkou, že základní surovinou samozřejmě není ovoce, ale různé druhy medu. Výrobu medoviny můžeme rozdělit do těchto fází:
1. příprava směsi
2. fermentace
3. dozrávání medoviny

Nejzákladnější dělení druhů medoviny máme podle objemu vody použité na 1 l medu.
- jedenapůlnásobná 1 díl medu : 0,5 dílu vody
- dvojnásobná 1 : 1
- trojnásobná 1 : 2
- čtyřnásobná 1 : 3


a tady pár receptů

Světlá medovina
Do roztoku připraveného z 10 kg medu přidáme aromatické látky (8 g hřebíčku, 25 g skořice, 2 g zázvoru, 2 g kardamonu). Po vychladnutí přidáme rozkvašené kvasinky, 25 g středního fosforečnanu amonného a 15 g kyseliny vinné.

Bojarská medovina
Roztok z 10 kg medu a 25 l vody okořeníme 3 g skořice, po 1,5 g hřebíčku, kardamonu, pepře a zázvoru. Po vychladnutí přidáme rozkvašené kvasinky, živnou sůl a můžeme přidat 10 g kyseliny vinné.

Červená medovina
Ve 25 l vody rozpustíme 10 kg medu a vaříme jeden a půl hodiny za stálého sbírání pěny a dolévání vody. Pak přidáme 100 g chmele, 8 g skořice, hřebíčku, kardamonu a znovu vaříme. K obarvení opálíme kostkový cukr na pánci do granátové barvy a přidáme do roztoku. Po zchladnutí přidáme kvasinky, živnou sůl a 15 g kyseliny vinné.

Kořeněná medovina
Do roztoku z 10 kg medu přidáme 36 g skořice a po zchladnutí přidáme kvasinky, živnou sůl a 20 g kyseliny vinné. Do plátěného pytlíku dáme špetku chmele, 4 g kardamonu, 4 g fialkového kořene a 6 g hřebíčku. Pytlík zavěsíme do kvasné nádoby s tekutinou po celou dobu bouřlivého kvašení

Litevská medovina
Na 1 l lihu odměříme 1 l medu, 2 kousky skořice, 0,5 g vanilky, 0,5 g muškátového oříšku, 12 ks hřebíčku, 1-2 ks zázvoru, pomerančová kůra.
Koření se vaří v 0,5 1 vody až se zahustí na 1 sklenku vývaru. Med se smíchá na ohni do slabé růžové barvy, odstaví se a přidá se alkohol, odvar z koření a promíchá se. Po ochlazení se zfiltruje přes plátno a stáčí se do lahví.
Tento recept je asi nejlepší pro vyzkoušení, protože je hotový rychle. Většina medovin potřebuje dlouhou dobu zrání.


Na konec jako zajímavůstka, medovinu se považuje za nejstarší nápoj vínového typu.

Trubec II

Trubec je včelí sameček, který vzniká tzv. partenogeneticky (samobřezostí), což znamená, že k jeho vylíhnutí není potřeba oplození spermií jednoho pohlaví spermiemi pohlaví druhého. Proto neoplozené matky nedokáží klást jiné včelí jedince než trubce. Vyskytuje se sice anomálie, kdy se i z neoplozeného vajíčka může vylíhnout samička, avšak tento stav není doposud řádně prozkoumán a tak vám o něm nemůžeme ani více povědět. Včely i pro vědce jsou v tomto i dalších směrech mnohokrát záhadné.

Posláním trubce je oplozovat matky. Včely jich také využívají k udržování optimální teploty v úle, potřebné pro dobrý vývin potomstva. Vývoj trubce od vajíčka v dospělého jedince trvá 24 dní a maximálně po 14 dnech života je schopen plnit své „rodičovské povinnosti“. Za nimi odlétá na tzv. „trubčí shromaždiště“, kam se dostavují matky a trubci z celého okolí a kde dochází k „včelím zásnubám“. Jsou to zásnuby jistě krásné, avšak na lidské poměry velmi neobvyklé. No vezměte: Včelí matka se spáří na trubčím shromaždišti hned s několika trubci (až s osmi) najednou. Každý sameček–trubec po spáření umírá, matka se vrací zpět do svého úlu a již nikdy trubčí shromaždiště nevyhledává.

Pokud trubci není ani jednou matkou dovoleno spářit se, umírá také. Buď jeho tělo nevydrží nával v něm se tvořícího spermatu a on doslova praskne, nebo umírá jako „bezdomovec“. Včely totiž všechny trubce kolem července a srpna doslova vystrkají z úlu, neboť reprodukční období pro ně skončilo a začne zase až kolem května roku příštího.

Trubec je nejširší ze všech včel, dlouhý je pak přibližně stejně jako matka. Na rozdíl od matky a dělnic však nemá tak krásně ladné tvary, jemné křivky. Přechody mezi hrudí a zadečkem jsou ostré, prostě vypadá jako válec.

Extenzivni chov vcel

Extenzivni chov vcel ma svoje prednosti a velmi casto se jevi lepsi nez pracnejsi zpusoby o kterych si chovatele mysli, ze dosahnou lepsi vysledky v produkci vcelich produktu.
Zajimavy clanek na toto tema je na portalu vcelarstvo.sk
a presny link k nemu je http://www.vcely.sk/technologia/extenzivnychov.php

POMŮCKY

KUKLA na ochranu obličeje

RUKAVICE ochrana rukou

KOMBINÉZA měla by být bílá, pevněji uzavřená u kotníků rukou i nohou

KUŘÁK (dýmák) používá se ke zmírnění útočnosti včel, jako náplň se používá ne příliš dřevnatý a ne zcela práchlivý troud z vrb, smrku nebo sušený vratič obecný. Vznikající kouř má být jemný a chladný, nesmí vyletovat jiskry. Snažíme se dýmat spíše po horních loučkách než do uliček mezi plásty. Včely začnou zaměstnávat sáním zásob a nejsou tak útočné. Nadměrné zakuřování včelstva způsobuje dezorientaci včel a někdy se stávají i bodavějšími.

ROZPĚRÁK používá se k páčení částí úlu, které jsou zatmelené propolisem

KOŠŤÁTKO vhodné ke smetání včel z víka, ze stropních destiček nebo z rámků. K jemnějšímu odstranění se používá husí brk.

ROJÁČEK malý úlek používaný k vytváření oddělků nebo smetenců nebo k usazování chyceného roje.

MEDOMET zařízení, kam se strkají odvíčkované medné rámky a odstředivou silou se rámky zbavují medu, který pak stéká po vnitřních stěnách medometu a vytéká jeho ústím

SLUNEČNÍ TAVIDLO k tavení voskového díla

SIRNÉ KNOTY k síření rámků - ochrana před zavíječem voskovým

MATEŘÍ MŘÍŽKA jako přepážka mezi plodištěm a medníkem

http://www.volny.cz/jana.r/

Význam včely v přírodě

V roce 1793 dokázal berlínský rektor Christian Konrad Sprengel ve své knize "Odhalené tajemství podstaty růstu a oplodnění květin", že mnohé z nich se nejsou schopny samy oplodnit. Nezbytně k tomu potřebují určité druhy hmyzu. Teolog a filolog Sprengel, který nebyl tehdy znám jako přírodovědec, poznal jak se zdá jako první význam chovu včel pro přirozený proces rozmnožování rostlin, a tím samozřejmě i pro zemědělství. Zůstalo na Angličanu Darwinovi, aby za půl století po smrti Sprengelově (1816) zařadil jeho objev do dějin vývoje přírodních věd. Před sto lety uveřejnil J.G.Mendel svou klasickou práci o výzkumu rostlinných kříženců - zakladatel genetiky. Mendel svou prací dokázal, že také dědičnost se řídí zákony vyjádřitelnými matematicky. Mendel jako přesný a přemýšlivý milovník přírody nebyl však jen botanikem s praktickým zaměřením na ovocnářství, nýbrž zároveň výkonným a v tehdejší době význačným včelařem. Zkoušel vše nové, hledal nejlepší včelu v zahraničí, aby se nakonec vrátil ke včele "domácí". Jako první potvrdil zalétávání trubců.

Zásady bezpečného zacházení se včelami

Včelař se vlastně při ošetřování do jisté míry podřizuje včelám, jejichž chování je ovlivňováno nejen počasím, snůškou, mírou jejich podráždění, ale i jejich doprovodnými vlastnostmi. Proto se musíme seznámit jak s projevy života včel, tak se základními způsoby jejich ošetřování i s tím jak se u nich při práci chovat.
Pravidla:
Velmi důležité je zachovat při práci klid; je nutné se vyvarovat rychlých a neukázněných pohybů a pracovat ve včelstvech přiměřeně rychle.
Nikdy se nestavíme při ošetřování do drah výletů včel, třeba před česna
Na pozorované včely zbytečně nedýcháme, nepijeme při práci alkoholické nápoje, nepoužíváme ani kosmetické preparáty nebo voňavky a voňavá mýdla při mytí rukou. (to nemají rády !!!)
Vyvarujeme se přitisknutí včely rukou, aby nereagovala bodnutím a zároveň nedávala poplachové signály ostatním. Včelařův klid při práci se jakoby projevuje i na mírném chování včel.
K včelařově jistotě přispívá vhodná ochrana obličeje kuklou, ochrana rukou rukavicemi. Pracovní úkony u včel provádíme ve vhodném oblečení (kombinéza pevněji uzavřená u kotníků rukou i nohou.
Před zásahem do včelstva si promyslíme, které zákroky v něm budeme provádět. Podle toho si předem připravíme potřebné nářadí, dílo, záznamy, dýmající kuřák aj.
Jestliže některé včelstvo je příliš útočné a ošetřovateli se nedaří ho zmírnit kouřem nebo rosením, doporučuje se zákrok zkrátit a dokončit popřípadě až druhý den. Opakuje-li se bodavost pravidelně, je nutno včelstvu vyměnit matku.
Včely při ošetřováním mírníme kouřem nebo rosením vodou (někdy i trochu oslazenou, ale pozor na loupež). Obojí se nesmí přehnat. Jako náplň do kuřáku se používá ne příliš dřevnatý a ne zcela práchnivý troud z vrb, smrku nebo také můžeme do kuřáku přidávat místo troudu úlomky hobry (nevýhoda hobry- dehtuje). Vznikající kouř má být jemný a chladný. Při dohořívání troudu nesmějí z kuřáku vyletovat jiskry, které by mohly způsobit požár. Při práci dýmáme spíše po horních loučkách než do uliček mezi plásty. A jak to funguje?
Včely se začnou zaměstnávat sáním zásob a nejsou již tak útočné (připravují se na případnou evakuaci z úlu, myslí si totiž že úl hoří).
Nadměrné zakuřování včelstva způsobuje dezorientaci včel, ztěžuje případné vyhledávání matky na plástu a včely se stávají někdy i bodavějšími.
Rámky z úlu vytahujeme pomalu, tak abychom předešli "rolování" včel po rámku. S rámkem manipulujeme pomalu, vždy nad úlem (pokud je to nástavkový úl), a pokud možno ne příliš dlouho.
http://www.volny.cz/jana.r/

MATEŘÍ KAŠIČKA

Hltanové žlázy včel dělnic produkují krmnou šťávu, která má název mateří kašička hlavně proto, že ji dostává matka během larvárního vývoje i po vylíhnutí. Larvy dělnic jsou touto šťávou krmeny pouze do třetího dne, a proto se pohlavně nevyvinou. Tento jev odedávna zvyšoval zájem o mateří kašičku a její využití ve výživě ve výživě a v lékařství.

Chemické složení:


voda 65 % - 70 %
cukry 40 % sušiny
30 % bílkoviny
tuky 12 - 20 %
minerální látky až do 4 % ( železo, kobalt, zinek )
všechny známé vitamíny

Využití:
Mateří kašičkou bylo skutečně dosaženo nadějných výsledků v léčbě:

bronchitidy
černého kašle
astmatu
Může pomoci při arterioskleroze a celkově zpomaluje proces stárnutí.

Používání mateří kašičky ve velkém množství je zdraví škodlivé.
http://www.volny.cz/jana.r/

ROJENÍ VČEL

Rojivost je přirozená vlastnost všech čtyř druhů včel rodu Apis. Je to charakteristická vlastnost společennského hmyzu, který tvoří trvalá společenstva. Kromě včel se rojí mravenci a termiti. Je to způsob dělení společenstev.

Příčny rojení: přehřátí, malý prostor hnízda (úlu), může být geneticky podmíněno

Hlavní příčinou bývá... Nepoměr mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem.

Včelstvo, které má mnoho zzavíčkovaného plodu, má i mnoho mladušek - krmiček. Jejich hltanové žlázy jsou na vrcholu činnosti. Když matka nemá volné buňky, do kterých by kladla, mladušky nemají co krmit a začnou samy polykat krmnou kašičku. Tím jim zduřejí vaječníky a vzniknou z nich tzv. anatomické trubčice. Trubčice vajíčka nekladou, ale zakládají misky, tj. základy matečníků!

Matka ještě misky zaklade a včely vystavějí matečníky. O matku se starají tak málo, že ta přestane klást, je lehká, stahuje se blíže k česnu úlu Čeká na impuls k vylétnutí.

Včelstvo je připraveno k rojení přibližně v době, kdy je zavíčkován první matečník. Je-li pěkné a teplé počasí, vyletí roj nejčastěji v poledních hodinách.

Matka, třebaže v rojové náladě včelstva omezí kladení vajíček a je lehká, není příliš dobrým letcem. Létá těžkopádně, a proto se brzy po opuštění úlu usadí někde na větev. Rojící se včely, které poletují vzrušeně ve vzduchu, ji naleznou podle vůně shromažďovacích feromonů, usadí se kolem ní a vytvoří typický rojový chumáč.

První roj, který vyletěl z úlu se starou matkou, je PRVOROJ. Poroje vyletují s mladými matkami, které dovedou lépe létat než stará matka. Mírně rojivá včelstva se rojí jen jednou.

Matka, která se již vylíhla, vyhledává své soupeřky a dochází k boji, až jedna matka zahyne. Pokud je matka ještě v matečníku, její soupeřka naruší matečník a včely pak dokončí dílo zkázy.

Rojení je nežádoucí, protože snižuje výnosy včelstva a proto se v moderním včelařství potlačuje. Geneticky se šlechtí kmeny včel málo rojivé.

Rojící se včely vzbuzují u nevčelařů, ale i u včelařů hrůzu, ale není pro to důvod, protože rojící se včely nebodají!!!!

Pozitivní stránkou rojení je, že se tím včelstva rozmnožují přirozenou cestou. Usazený roj se velmi dobře vyvíjí, protože v něm dojde k dokonalé souhře, má velmi vyvinutý stavební pud a včelař by měl dát roji co největší počet mezistěn. Ale rozhodně po usazení roje nekrmit, zásoby si přinesly s sebou!
http://www.volny.cz/jana.r/