Medotvoritele

POMŮCKY

KUKLA na ochranu obličeje

RUKAVICE ochrana rukou

KOMBINÉZA měla by být bílá, pevněji uzavřená u kotníků rukou i nohou

KUŘÁK (dýmák) používá se ke zmírnění útočnosti včel, jako náplň se používá ne příliš dřevnatý a ne zcela práchlivý troud z vrb, smrku nebo sušený vratič obecný. Vznikající kouř má být jemný a chladný, nesmí vyletovat jiskry. Snažíme se dýmat spíše po horních loučkách než do uliček mezi plásty. Včely začnou zaměstnávat sáním zásob a nejsou tak útočné. Nadměrné zakuřování včelstva způsobuje dezorientaci včel a někdy se stávají i bodavějšími.

ROZPĚRÁK používá se k páčení částí úlu, které jsou zatmelené propolisem

KOŠŤÁTKO vhodné ke smetání včel z víka, ze stropních destiček nebo z rámků. K jemnějšímu odstranění se používá husí brk.

ROJÁČEK malý úlek používaný k vytváření oddělků nebo smetenců nebo k usazování chyceného roje.

MEDOMET zařízení, kam se strkají odvíčkované medné rámky a odstředivou silou se rámky zbavují medu, který pak stéká po vnitřních stěnách medometu a vytéká jeho ústím

SLUNEČNÍ TAVIDLO k tavení voskového díla

SIRNÉ KNOTY k síření rámků - ochrana před zavíječem voskovým

MATEŘÍ MŘÍŽKA jako přepážka mezi plodištěm a medníkem

http://www.volny.cz/jana.r/

Význam včely v přírodě

V roce 1793 dokázal berlínský rektor Christian Konrad Sprengel ve své knize "Odhalené tajemství podstaty růstu a oplodnění květin", že mnohé z nich se nejsou schopny samy oplodnit. Nezbytně k tomu potřebují určité druhy hmyzu. Teolog a filolog Sprengel, který nebyl tehdy znám jako přírodovědec, poznal jak se zdá jako první význam chovu včel pro přirozený proces rozmnožování rostlin, a tím samozřejmě i pro zemědělství. Zůstalo na Angličanu Darwinovi, aby za půl století po smrti Sprengelově (1816) zařadil jeho objev do dějin vývoje přírodních věd. Před sto lety uveřejnil J.G.Mendel svou klasickou práci o výzkumu rostlinných kříženců - zakladatel genetiky. Mendel svou prací dokázal, že také dědičnost se řídí zákony vyjádřitelnými matematicky. Mendel jako přesný a přemýšlivý milovník přírody nebyl však jen botanikem s praktickým zaměřením na ovocnářství, nýbrž zároveň výkonným a v tehdejší době význačným včelařem. Zkoušel vše nové, hledal nejlepší včelu v zahraničí, aby se nakonec vrátil ke včele "domácí". Jako první potvrdil zalétávání trubců.