TRUBCI

Trubci jsou včelí samci. Ve včelstvech žijí jen v letních měsících, zpravidla od května do konce července. Rodí se z neoplozených vajíček.

VZHLED: Mnohem širší a robustnější než dělnice,
dvě velké nápadné oči,
hlubší zvuk při letu s kmitočtem 207 Hz.
POSLÁNÍ: Oplození matky - královny.
DÉLKA VÝVOJE: 24 DNÍ
DÉLKA ŽIVOTA: 20-50 DNŮ
VELIKOST TĚLA: 20 - 25 mm dlouhé
HMOTNOST: 200-260 mg
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE: Nemá žihadlo, voskotvorné žlázy, ve včelstvu nedělá nic.



ŽIVOT TRUBCE

Za normálních okolností jich žije ve včelstvu 500 - 800. V úlu tráví trubci většinu času nečinně na plástech, ve skupinkách s jinými trubci. Klidné posezení občas přerušují krátkou procházkou po plástech. Za procházky žebrají o potravu u dělnic. Dosud nebylo pozorováno, že by se trubci navzájem krmili. V prvních dnech po vylíhnutí krmí trubce mladušky. Nejčastěji jsou krmeni dvoudenní až pětidenní trubci. Jak trubci stárnou, dostávají od mladušek stále méně potravy a staré trubce mladušky už nekrmí. Krmí se sami, a to medem. Pak začíná vyletovat na snubní lety 3krát - 5krát denně a vrací se do úlu naplnit si medný váček. Včelaři je považovali za "darmožrouty", ale i oni mají ve včelstvu svůj význam. Včelstvo s trubci je živější a dokonaleji zahřívá plod. V červenci nebo v srpnu přestane matka klást do trubčích plástů a dělnice začnou trubce z úlů vyhazovat. Nikdy proti nim nepoužijí žihadla! Trubce vyhazují především létavky. Vyletující trubci jsou věrni svému včelstvu podobně jako dělnice; v době vyhánění trubců však zaletují ve velkém měřítku do cizích včelstev a jsou nejaktivnějšími šiřiteli parazitického Varroa jacobsoni.