Tykadla a nervový systém

Tykadla jsou to dva volně pohyblivé přívěsky, jež jsou přirostlé k čelní straně hlavy měkkou membránou. Reagují na pachové, chemické a mechanické podněty. Protože život včelstva se odehrává převážně ve tmě, musí být smysly nezávislé na světle, tedy čich a hmat, velmi vyvinuté.

Nervový systém odpovídá podmínkám utváření včelího těla. Vzhledem k pevné vnější kostře se musely vyvinout zvláštní orgány reagující na nejmenší dotek nebo velmi nízký tlak: mnoho chloupků z jejího hustého ochlupení je napojeno na smyslové nervové buňky. Zvlášť velké množství je jich na tykadlech, která také představují hlavní sídlo čichu. Díky pohyblivosti smyslových chloupků vyvolá již sebemenší dotek, otřes nebo závan vzduchu na přilehlé nervové (smyslové) buňce podráždění s vysláním nervového vzruchu. Centrální nervový systém má jednoduchou stavbu; skládá se z mozku umístěného v dutině hlavy a z břišní nervové pásky, která probíhá po celé délce včelího těla. Mozek je u dospělé včely složen z nadjícnové a podjícnové nervové zauzliny, v průběhu břišní nervové pásky jsou dále dvě nervové zauzliny v hrudi a pět zauzlin v zadečku. Mozek (~750 000nervových buněk) a břišní nervová páska obsahují mnoho nervových buněk a nervových vláken, která vedou ve svalům. Jiná vlákna vedou od periferních smyslových orgánů; ta předávají např. zrakové, pachové nebo mechanické podněty do mozkových buněk, kde jsou odpovídajícím způsobem podle okamžité situace zpracovány a předány do pohybových center v břišní nervové pásce. Díky tomuto pochodu může včela reagovat přirozeným způsobem na podněty vnějšího okolí, např. okamžitým přerušením sběrací činnosti, když se obloha zatáhne tmavými bouřkovými mraky.