Oči

U včely musíme rozlišovat dvě složené oči a tři jednoduché (temenní) oči na horní části hlavy. Temenní oči reagují na světelné dráždění: k "vidění" používá včela jedině složené oči. Mohou vnímat polarizované světlo což je velmi důležité pro orientaci při zatažené obloze. Složené oči se skládají z mnoha jednotlivých oček (ommatidií, facet); každé z nich zobrazuje malý výřez jako bodový obraz, z jejichž součtu vzniká celkový rastrovaný obraz. Ve srovnání s okem lidským nevidí včela na dálku tak ostře. Pavučina je pro ni pouhá záclona; často do ní proto vletí. Dělnice má asi 3000 jednotlivých oček (facet), zatímco u trubce bychom jich napočítali v jednom oku 6500. Ve srovnání s okem lidským má včela i odlišné vnímání barev. To, co vidíme zřetelně jako zářivou červeň, je pro včelu černé nebo tmavošedé. Ultrafialové barvy nevidíme zase naopak my, ale oči včely jsou touto vlnovou délkou drážděny nejvíce. Zatímco člověk rozliší mezi červenou a modrou asi 60 barevných odstínů, u včely je to málokdy více než dvanáct. Nejvýraznějšími barvami jsou pro včelu oranžová, žlutá, zelená, modrozelená, modrofialová a ultrafialová; včela přitom ale od sebe téměř nerozlišuje oranžovou, žlutou a zelenou. Žluté a modré květy nebo rozkvetlé plochy jsou pro včelu nejnápadnější; velkou roli hraje rovněž tvar květů. Zřetelné členité obrazy nebo předměty rozliší včela velmi snadno. Pro včelaře to znamená, že může včelám označit jejich úly, aby se omezilo zalétávání. Členěný tvar ve žluté, modré, černé a bílé barvě stačí. Dnešní nástavkový včelař však označuje většinou jen ty úly, ve kterých jsou mladé matky v oddělcích; je potom menší pravděpodobnost, že se oplozující se mladé matky zalétnou