Pribuzny
Způsobem života je včele medonosné nejpodobnější VČELA INDICKÁ. Je o něco drobnější než včela medonosná, zakládá hnízda v dutinách na více plástech. Chová se v úlech, ovšem její výnosy nedosahují zdaleka úrovně včely medonosné.
VČELA ZLATÁ a VČELA KVĚTNÁ jsou podstatně primitivnější. Stavějí pouze jediný plást ve volném prostoru, nejčastěji například v koruně stromu. Při předávání informací o směru zdroje snůšky musí totiž vidět volnou oblohu. v případě, že skončí snůška na daném místě, opustí plást a odletí, přičemž dovedou překonat značné vzdálenosti. V místě, kde najdou znovu potravu, postaví nový plást. Tyto přelety se označují termínem hladové roje. Včela zlatá je největší včela - dělnice dosahují délky až 19mm, naopak včela květná je velmi drobná - dělnice měří jen 9mm. Velikosti dělnic odpovídají i velikosti buněk a celého plástu. plást včely zlaté může dosáhnout délka až 3 m a šířky více než 1 m.
VČELY SAMOTÁŘSKÉ a ČMELÁCI jsou včele medonosné již mnohem vzdálenější. Patří do společné čeledi včelovitých, která zahrnuje okolo 12 tisíc popsaných druhů, živících se stejně jako naše včela medonosná nektarem a pylem rostlin. Řadu druhů řadíme mezi významné opylovatele hmyzosnubných rostlin, u nás zejména Vojtěšky a jetele lučního. Včely samotářské nevytvářejí společenství; jejich samičky zakládají hnízda, ve kterých je většinou jen jedna buňka. Samička do ní nejprve nanese zásoby pylu a nektaru a teprve potom na ně položí vajíčko. Zpravidla ani nečeká, až se potomek vylíhne. čmeláci tvoří jakýsi přechod mezi samotářskými a společenskými včelami - vytvářejí dočasné kolonie. přezimují jen oplozené samičky, které na jaře zakládají hnízda. Larvy prvních generací dělnic musí samička sama vyživit. Dělnice jsou menší a neplodné. Teprve v pozdějších generacích se objevují plnohodnotné samice a také samci. Na podzim se hnízdo rozpadne a přezimují individuálně opět jen oplozené samice.
Dokonalejší systém dočasných kolonií je znám u tropických jihoamerických bezžihadlových včel Trigona a Mellipona. tyto včely poskytují dokonce i nepatrné výnosy medu. Nemají vyvinut žihadlový aparát, dovedou se však účinně bránit kousáním.
Z dalších čeledí blanokřídlého hmyzu vytvářejí trvalá dokonalá společenství srovnatelná se včelstvem včely medonosné pouze mravenci a z ostatního hmyzu termiti.
VČELA ZLATÁ a VČELA KVĚTNÁ jsou podstatně primitivnější. Stavějí pouze jediný plást ve volném prostoru, nejčastěji například v koruně stromu. Při předávání informací o směru zdroje snůšky musí totiž vidět volnou oblohu. v případě, že skončí snůška na daném místě, opustí plást a odletí, přičemž dovedou překonat značné vzdálenosti. V místě, kde najdou znovu potravu, postaví nový plást. Tyto přelety se označují termínem hladové roje. Včela zlatá je největší včela - dělnice dosahují délky až 19mm, naopak včela květná je velmi drobná - dělnice měří jen 9mm. Velikosti dělnic odpovídají i velikosti buněk a celého plástu. plást včely zlaté může dosáhnout délka až 3 m a šířky více než 1 m.
VČELY SAMOTÁŘSKÉ a ČMELÁCI jsou včele medonosné již mnohem vzdálenější. Patří do společné čeledi včelovitých, která zahrnuje okolo 12 tisíc popsaných druhů, živících se stejně jako naše včela medonosná nektarem a pylem rostlin. Řadu druhů řadíme mezi významné opylovatele hmyzosnubných rostlin, u nás zejména Vojtěšky a jetele lučního. Včely samotářské nevytvářejí společenství; jejich samičky zakládají hnízda, ve kterých je většinou jen jedna buňka. Samička do ní nejprve nanese zásoby pylu a nektaru a teprve potom na ně položí vajíčko. Zpravidla ani nečeká, až se potomek vylíhne. čmeláci tvoří jakýsi přechod mezi samotářskými a společenskými včelami - vytvářejí dočasné kolonie. přezimují jen oplozené samičky, které na jaře zakládají hnízda. Larvy prvních generací dělnic musí samička sama vyživit. Dělnice jsou menší a neplodné. Teprve v pozdějších generacích se objevují plnohodnotné samice a také samci. Na podzim se hnízdo rozpadne a přezimují individuálně opět jen oplozené samice.
Dokonalejší systém dočasných kolonií je znám u tropických jihoamerických bezžihadlových včel Trigona a Mellipona. tyto včely poskytují dokonce i nepatrné výnosy medu. Nemají vyvinut žihadlový aparát, dovedou se však účinně bránit kousáním.
Z dalších čeledí blanokřídlého hmyzu vytvářejí trvalá dokonalá společenství srovnatelná se včelstvem včely medonosné pouze mravenci a z ostatního hmyzu termiti.
0 Comments:
Okomentovat
<< Home