Medotvoritele

Zásady bezpečného zacházení se včelami

Včelař se vlastně při ošetřování do jisté míry podřizuje včelám, jejichž chování je ovlivňováno nejen počasím, snůškou, mírou jejich podráždění, ale i jejich doprovodnými vlastnostmi. Proto se musíme seznámit jak s projevy života včel, tak se základními způsoby jejich ošetřování i s tím jak se u nich při práci chovat.
Pravidla:
Velmi důležité je zachovat při práci klid; je nutné se vyvarovat rychlých a neukázněných pohybů a pracovat ve včelstvech přiměřeně rychle.
Nikdy se nestavíme při ošetřování do drah výletů včel, třeba před česna
Na pozorované včely zbytečně nedýcháme, nepijeme při práci alkoholické nápoje, nepoužíváme ani kosmetické preparáty nebo voňavky a voňavá mýdla při mytí rukou. (to nemají rády !!!)
Vyvarujeme se přitisknutí včely rukou, aby nereagovala bodnutím a zároveň nedávala poplachové signály ostatním. Včelařův klid při práci se jakoby projevuje i na mírném chování včel.
K včelařově jistotě přispívá vhodná ochrana obličeje kuklou, ochrana rukou rukavicemi. Pracovní úkony u včel provádíme ve vhodném oblečení (kombinéza pevněji uzavřená u kotníků rukou i nohou.
Před zásahem do včelstva si promyslíme, které zákroky v něm budeme provádět. Podle toho si předem připravíme potřebné nářadí, dílo, záznamy, dýmající kuřák aj.
Jestliže některé včelstvo je příliš útočné a ošetřovateli se nedaří ho zmírnit kouřem nebo rosením, doporučuje se zákrok zkrátit a dokončit popřípadě až druhý den. Opakuje-li se bodavost pravidelně, je nutno včelstvu vyměnit matku.
Včely při ošetřováním mírníme kouřem nebo rosením vodou (někdy i trochu oslazenou, ale pozor na loupež). Obojí se nesmí přehnat. Jako náplň do kuřáku se používá ne příliš dřevnatý a ne zcela práchnivý troud z vrb, smrku nebo také můžeme do kuřáku přidávat místo troudu úlomky hobry (nevýhoda hobry- dehtuje). Vznikající kouř má být jemný a chladný. Při dohořívání troudu nesmějí z kuřáku vyletovat jiskry, které by mohly způsobit požár. Při práci dýmáme spíše po horních loučkách než do uliček mezi plásty. A jak to funguje?
Včely se začnou zaměstnávat sáním zásob a nejsou již tak útočné (připravují se na případnou evakuaci z úlu, myslí si totiž že úl hoří).
Nadměrné zakuřování včelstva způsobuje dezorientaci včel, ztěžuje případné vyhledávání matky na plástu a včely se stávají někdy i bodavějšími.
Rámky z úlu vytahujeme pomalu, tak abychom předešli "rolování" včel po rámku. S rámkem manipulujeme pomalu, vždy nad úlem (pokud je to nástavkový úl), a pokud možno ne příliš dlouho.
http://www.volny.cz/jana.r/

MATEŘÍ KAŠIČKA

Hltanové žlázy včel dělnic produkují krmnou šťávu, která má název mateří kašička hlavně proto, že ji dostává matka během larvárního vývoje i po vylíhnutí. Larvy dělnic jsou touto šťávou krmeny pouze do třetího dne, a proto se pohlavně nevyvinou. Tento jev odedávna zvyšoval zájem o mateří kašičku a její využití ve výživě ve výživě a v lékařství.

Chemické složení:


voda 65 % - 70 %
cukry 40 % sušiny
30 % bílkoviny
tuky 12 - 20 %
minerální látky až do 4 % ( železo, kobalt, zinek )
všechny známé vitamíny

Využití:
Mateří kašičkou bylo skutečně dosaženo nadějných výsledků v léčbě:

bronchitidy
černého kašle
astmatu
Může pomoci při arterioskleroze a celkově zpomaluje proces stárnutí.

Používání mateří kašičky ve velkém množství je zdraví škodlivé.
http://www.volny.cz/jana.r/

ROJENÍ VČEL

Rojivost je přirozená vlastnost všech čtyř druhů včel rodu Apis. Je to charakteristická vlastnost společennského hmyzu, který tvoří trvalá společenstva. Kromě včel se rojí mravenci a termiti. Je to způsob dělení společenstev.

Příčny rojení: přehřátí, malý prostor hnízda (úlu), může být geneticky podmíněno

Hlavní příčinou bývá... Nepoměr mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem.

Včelstvo, které má mnoho zzavíčkovaného plodu, má i mnoho mladušek - krmiček. Jejich hltanové žlázy jsou na vrcholu činnosti. Když matka nemá volné buňky, do kterých by kladla, mladušky nemají co krmit a začnou samy polykat krmnou kašičku. Tím jim zduřejí vaječníky a vzniknou z nich tzv. anatomické trubčice. Trubčice vajíčka nekladou, ale zakládají misky, tj. základy matečníků!

Matka ještě misky zaklade a včely vystavějí matečníky. O matku se starají tak málo, že ta přestane klást, je lehká, stahuje se blíže k česnu úlu Čeká na impuls k vylétnutí.

Včelstvo je připraveno k rojení přibližně v době, kdy je zavíčkován první matečník. Je-li pěkné a teplé počasí, vyletí roj nejčastěji v poledních hodinách.

Matka, třebaže v rojové náladě včelstva omezí kladení vajíček a je lehká, není příliš dobrým letcem. Létá těžkopádně, a proto se brzy po opuštění úlu usadí někde na větev. Rojící se včely, které poletují vzrušeně ve vzduchu, ji naleznou podle vůně shromažďovacích feromonů, usadí se kolem ní a vytvoří typický rojový chumáč.

První roj, který vyletěl z úlu se starou matkou, je PRVOROJ. Poroje vyletují s mladými matkami, které dovedou lépe létat než stará matka. Mírně rojivá včelstva se rojí jen jednou.

Matka, která se již vylíhla, vyhledává své soupeřky a dochází k boji, až jedna matka zahyne. Pokud je matka ještě v matečníku, její soupeřka naruší matečník a včely pak dokončí dílo zkázy.

Rojení je nežádoucí, protože snižuje výnosy včelstva a proto se v moderním včelařství potlačuje. Geneticky se šlechtí kmeny včel málo rojivé.

Rojící se včely vzbuzují u nevčelařů, ale i u včelařů hrůzu, ale není pro to důvod, protože rojící se včely nebodají!!!!

Pozitivní stránkou rojení je, že se tím včelstva rozmnožují přirozenou cestou. Usazený roj se velmi dobře vyvíjí, protože v něm dojde k dokonalé souhře, má velmi vyvinutý stavební pud a včelař by měl dát roji co největší počet mezistěn. Ale rozhodně po usazení roje nekrmit, zásoby si přinesly s sebou!
http://www.volny.cz/jana.r/