TRUBCI

Trubci jsou včelí samci. Ve včelstvech žijí jen v letních měsících, zpravidla od května do konce července. Rodí se z neoplozených vajíček.

VZHLED: Mnohem širší a robustnější než dělnice,
dvě velké nápadné oči,
hlubší zvuk při letu s kmitočtem 207 Hz.
POSLÁNÍ: Oplození matky - královny.
DÉLKA VÝVOJE: 24 DNÍ
DÉLKA ŽIVOTA: 20-50 DNŮ
VELIKOST TĚLA: 20 - 25 mm dlouhé
HMOTNOST: 200-260 mg
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE: Nemá žihadlo, voskotvorné žlázy, ve včelstvu nedělá nic.



ŽIVOT TRUBCE

Za normálních okolností jich žije ve včelstvu 500 - 800. V úlu tráví trubci většinu času nečinně na plástech, ve skupinkách s jinými trubci. Klidné posezení občas přerušují krátkou procházkou po plástech. Za procházky žebrají o potravu u dělnic. Dosud nebylo pozorováno, že by se trubci navzájem krmili. V prvních dnech po vylíhnutí krmí trubce mladušky. Nejčastěji jsou krmeni dvoudenní až pětidenní trubci. Jak trubci stárnou, dostávají od mladušek stále méně potravy a staré trubce mladušky už nekrmí. Krmí se sami, a to medem. Pak začíná vyletovat na snubní lety 3krát - 5krát denně a vrací se do úlu naplnit si medný váček. Včelaři je považovali za "darmožrouty", ale i oni mají ve včelstvu svůj význam. Včelstvo s trubci je živější a dokonaleji zahřívá plod. V červenci nebo v srpnu přestane matka klást do trubčích plástů a dělnice začnou trubce z úlů vyhazovat. Nikdy proti nim nepoužijí žihadla! Trubce vyhazují především létavky. Vyletující trubci jsou věrni svému včelstvu podobně jako dělnice; v době vyhánění trubců však zaletují ve velkém měřítku do cizích včelstev a jsou nejaktivnějšími šiřiteli parazitického Varroa jacobsoni.

MATKA - KRÁLOVNA

Matka je nejcennějším a nepostradatelným členem každého včelstva. Je to jediná oplozená samička, která intenzívním kladením zajišťuje rychlou obnovu dělnic a trubců.

VZHLED: Je delší než dělnice nebo trubec

POSLÁNÍ: Kladení vajíček (až 1500 denně)
DÉLKA VÝVOJE: 16 DNÍ
DÉLKA ŽIVOTA: až 5 let
VELIKOST TĚLA: 20 - 25 mm dlouhé
HMOTNOST 180 - 260 mg
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE: V kusadlové žláze vytváří tzv. mateří látku - FEROMON, který koluje v potravě a spojuje tisíce jedinců v sociální jednotku - VČELSTVO.

Život matky

Včelstvo, které si chce odchovat matku, vystaví na okraji plástů žaludovité misky. Matka misky zaklade a včely misku postupně dobudují na svislý matečník, dlouhý 20 - 30 mm. V něm probíhá vývoj matky. Líhnoucí se matka si vykrojí kusadlem otvor v matečníku, víčko odpadne a matka vyleze ven. Včely mladušky matku nakrmí, nebo se živí medem sama. Včely jinak nevěnují vylíhlé matce žádnou pozornost. Jen co matce ztvrdne pokožka, začne slídit po plástu, a pokud narazí na další matečníky, zničí je. Vylíhne-li se současně několik matek v úle, začnou mezi nimi souboje na život a na smrt. Po 3 - 5 dnech po vylíhnutí vyletuje matka na první prolety. V 5. - 8. dni, když pohlavně dozraje, vyletuje na snubní lety. Páří se postupně s 6 - 10 trubci. O spářenou matku včely již pečují. Po 5 - 17 dnech po spáření začne matka klást vajíčka. Ročně klade výkonná matka přes 200 000 vajíček. Ve vrcholném období vývoje včelstva denně naklade až dvojnásobek své vlastní váhy. Například slepice, kdyby se chtěla vyrovnat včelí matce, musela by denně snést asi 25 vajec. Matka může žít 3 - 4 roky, avšak v praxi racionálního včelařství se matky vyměňují druhým nebo třetím rokem. Mezerovitý plod je upozorněním pro včelaře, že je třeba matku vyměnit.

DĚLNICE

Dělnice jsou nejpočetnějšími členy včelstva. Včelstvo je existencí závislé na jejich činnosti. Vznikají z oplozených vajíček.

POSLÁNÍ: Zajišťují potravu, starají se o plod, matku a celou budoucnost včelstva.

DÉLKA VÝVOJE: 21 DNÍ

DÉLKA ŽIVOTA: 4-6 týdnů v létě
7-9 měsíců v zimě

VELIKOST TĚLA: 12-14 mm dlouhé

HMOTNOST: 100 mg (10 000 včel=1kg)

DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE: Pokud je včelstvo náhle bez matky a včelstvo nemá šanci odchovat novou matku, vyvine se mnoho dělnic v kladoucí samičky - TRUBČICE, které kladou jen neoplozená vajíčka a z nich se vyvíjejí trubci. Nemohou včelstvo zachránit.
http://www.volny.cz/jana.r